Klimatická změna je jedním z největších globálních problémů, kterým čelí dnešní svět. Evropská unie (EU) se v posledních letech intenzivně zaměřuje na ochranu životního prostředí a přechod na udržitelnější hospodářství. V roce 2025 je klimatická politika EU v plné síle a stále se vyvíjí, aby reagovala na nové výzvy spojené s globálním oteplováním a znečištěním. Jak se tedy mění klimatická politika v EU a co to znamená pro Českou republiku?
1. Green Deal EU – Evropská zelená dohoda
V roce 2019 zahájila Evropská komise projekt s názvem European Green Deal (Evropská zelená dohoda), jehož cílem je učinit Evropu prvním klimaticky neutrálním kontinentem do roku 2050. Tato ambiciózní iniciativa zahrnuje širokou škálu opatření zaměřených na zajištění udržitelného rozvoje a ochrany životního prostředí. V rámci Green Dealu se počítá s významným snížením emisí skleníkových plynů, přechodem na obnovitelné zdroje energie, zlepšením energetické účinnosti a podporou cirkulární ekonomiky. Evropská zelená dohoda má zásadní dopad na energetickou politiku, průmysl, dopravu, zemědělství a další sektory.
2. Emisní obchod a Carbon Border Adjustment Mechanism (CBAM)
V rámci opatření pro dosažení klimatické neutrality se EU rozhodla i pro zavedení emisního obchodování, které umožňuje regulaci emisí skleníkových plynů prostřednictvím trhu s emisními povolenkami. Tento systém je zaměřen na snižování emisí a zároveň motivuje firmy k investicím do ekologických technologií.
V roce 2025 také došlo k zavedení tzv. Carbon Border Adjustment Mechanism (CBAM), což je nový nástroj, který má chránit evropský trh před levnými dováženými produkty z oblastí, které nenabízejí podobné ekologické normy. Tento mechanismus znamená, že výrobky dovážené do EU budou muset splňovat stejné emisní standardy jako evropská produkce. To má za cíl motivovat i ostatní země k dodržování přísnějších ekologických regulací.
3. Cíle pro obnovitelné zdroje energie
EU si stanovila ambiciózní cíle týkající se rozvoje obnovitelných zdrojů energie. Do roku 2030 chce Unie dosáhnout podílu 40 % z obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie. V roce 2025 EU urychlila proces přechodu na zelenou energii a podporuje projekty zaměřené na solární, větrnou a vodní energii. Kromě toho EU investuje do výzkumu a vývoje nových technologií, které umožní ještě efektivnější využívání obnovitelných zdrojů.
Pro Českou republiku to znamená nutnost modernizace energetického sektoru a investic do obnovitelných zdrojů. Česká republika se již nyní zaměřuje na rozvoj větrné energie, fotovoltaiky a geotermálních zdrojů, a to zejména v reakci na evropské legislativní požadavky. Tento přechod však bude vyžadovat značné investice do infrastruktury a nových technologií.
4. Klimatická spravedlnost a podpora regionů
Přechod na zelenou ekonomiku bude mít různý dopad na jednotlivé členské státy EU, a proto se v rámci klimatické politiky EU hovoří o tzv. klimatické spravedlnosti. To znamená, že bohatší státy, které mají větší ekologickou stopu, budou mít povinnost přispět více k financování přechodu na udržitelnější ekonomiku v chudších regionech. Evropská unie podporuje i programy, které mají pomoci regionům s vysokou závislostí na fosilních palivech – například v Polsku, Česku či Slovensku.
Česká republika patří mezi země, které stále částečně závisí na uhelné energetice, což znamená, že přechod na obnovitelné zdroje bude vyžadovat významné změny v energetickém mixu. K tomu se připojí i otázka zaměstnání – v regionech, které jsou na těžbě uhlí závislé, bude třeba zajistit nové pracovní příležitosti v ekologických odvětvích.
